Koncepty

Další, tentokrát poměrně teoretická a možná trochu abstraktní kapitola z občasného seriálu o geo-ontologiích.

Koncepty (v angličtině „concepts“) tvoří základní stavební kameny veškerých ontologických a konceptuálních modelů. Nejedná se však o termín související pouze s modelováním datových, informačních a znalostních struktur. Podle Laurence a Margolise (1999) koncepty představují „základní konstrukt teorie mysli“ (Theory of mind). Koncepty jsou klíčové především z hlediska schopností kategorizace (klasifikace) a porozumění, proto tvoří základní stavební kámen ontologických i lingvistických systémů (Kavouras & Kokla 2007).

Podle Kavouras & Kokla (2007) je odlišný pohled na koncepty ve filosofii a kognitivní vědě (zkoumající výzkum mysli a jejích procesů). Kognitivní věda pracuje podle Margolise & Laurence (2011) s koncepty jako mentálními reprezentacemi (myšlenkovými obrazy) kategorií, abstraktními objekty nebo jako se schopností převádět objekty a jevy do přirozeného jazyka. Filosofické pohledy vychází ze základních směrů středověké filosofie, kterými jsou realismus, nominalismus a konceptualismus (Klein & Smith 2005, Kavouras & Kokla, 2007).

• Realismus prosazuje především obecné koncepty (například řeka nebo hora), které jsou platné univerzálně a na rozdíl od pomíjejících dílčích objektů a jevů jsou obecně platné.
• Nominalismus klade důraz na jednotlivosti (například Vltava nebo Říp), protože pouze s nimi lze učinit reálnou zkušenost (je možné je například změřit nebo se jich dotknout). Obecné koncepty vznikají dodatečně na základě společných vlastností, přičemž se jedná jen o pouhá slova a nikoli skutečné objekty.
• Konceptualismus představuje kompromis mezi oběma krajními koncepcemi. Uznává existenci dílčích i obecných pojmů, ale univerzální koncepty nejsou schopné samostatného bytí.

Jak vyplývá z názvů filosofických směrů, současná teorie konceptů implementovaná v informační technologií vychází především z konceptualismu, přičemž nereflektuje schopnost či neschopnost samostatné existence v případě univerzálních konceptů. Pro popis reálného světa a také pro porozumění tomuto popisu je nezbytné operovat jak s dílčími koncepty (které v případě geografické domény mohou být reprezentovány prostorovými daty), tak i s obecnými koncepty (kategorie nebo typy dat). Jako příklad může opět sloužit mapa, která obsahuje jednotlivé prvky (dílčí koncepty), ale i legendu, která při vzájemné transformaci jazyka mapy a přirozeného jazyka uživatele používá univerzální koncepty.

V literatuře se objevují i synonyma jako například třída (class), objekt (object) nebo kategorie (category). Je však potřeba pečlivě ověřit, zda se v konkrétních případech opravdu jedná o totožné termíny. Příkladem může být termín „třída“, který podle (Svátek, 2002) nemůže být zaměňován se stejným pojmem z oblasti objektového (objektově-orientovaného) programování, protože třídy v ontologiích a konceptuálních modelech neobsahují procedurální metody.

Zdroje literatury:

Kavouras, M., & Kokla, M. (2007). Theories of geographic concepts: ontological approaches to semantic integration. CRC Press.

Klein, G. O., & Smith, B. (2005). Concept systems and ontologies. Discussion between realist philosophers and ISO/CEN experts concerning the standards addressing” concepts” and related terms.

Laurence, S., & Margolis, E. (1999). Concepts and cognitive science. Concepts: core readings, 3-81.

Margolise, E. & Laurence, S. (2011). Concepts. In Stanford Encyclopedia of Philosophy. Metaphysics Research Lab, CSLI, Stanford University, Stanford, CA. http://plato.stanford.edu/entries/concepts.

Svátek, V. (2002). Ontologie a WWW. In DATAKON 2002, Brno.