pátek 4. dubna 2014

Základy ontologií 8 - Třídy

Hlavní složkou ontologií jsou třídy1 (koncepty, kategorie, typy, rámce, kolekce). Podle (Lutz, 2006) je termín „kategorie“ používaný pro objekty nebo jevy vyskytující se v reálném světě. Koncepty pak označují stejné prvky, ale aplikují se většinou v procesu myšlení.
Třídy (koncepty, kategorie, typy, rámce) představují množiny individuálů (viz níže) a jiných tříd se společnými vlastnostmi.
Třídy představují a popisují jednotlivé položky2 ontologie propojené mezi sebou navzájem (tvořící hierarchii3) a také s dalšími prvky ontologie, především s individuály. Třídy mohou mít společné prvky (další třídy nebo individuály). Tuto vlastnost je možné omezit nastavením tříd jako „disjoint“ (nulový průnik).
Mezi třídy mohou patřit například prvky Country, Ski resort nebo Region4.
Publikace (Rector et al., 2007) rozděluje třídy na komponenty (components) a dělení (subdivision; podělení, členění). Komponenty jsou diskrétní, jasně vymezené (ohraničené) a často pojmenované. Jedná se například o prvky jako je město, sjezdovka nebo hotel. Do jisté míry opak komponent představuje prvek označený jako dělení, například střed města. Při práci s těmito prvky je nutné uvědomit si dvě pravidla:
  1. Komponenty dělení jsou komponentami celku – hotel ve středu města je hotelem celého města.
  2. Dělení komponent není dělením celku – střed hotelu nemusí být nutně středem města.
V ontologií je možné třídy (i jiné prvky) definovat explicitně – pomocí zápisu typu „toto je třída“ (příklad viz níže). Ve skutečnosti k tomu dochází velmi zřídka protože prvotní definice tříd (i jiných prvků) jsou zpravidla přebírány z nějakých složitějších konstrukcí (viz další části).

<owl:Class rdf:about="Region"/>



1Termín třída používaný v ontologiích nemůže být zaměňován se stejným pojmem z oblasti objektového (objektově-orientovaného) programování. Třídy v ontologiích neobsahují procedurální metody. (Svátek, 2002)
2R. Poli (Poli, 2002) upřednostňuje při popisu ontologií neutrální výraz „položka“ („item“).
3Jazyk OWL dovoluje i tzv. polyhierarchii, tzn. jeden prvek může mít více nadřazených (rodičovských) prvků.

4V následujícím textu budou uváděny především příklady spojené s doménou zimní a lyžařská turistika jako příklad domény pracující s prostorovými daty a informacemi.




Lutz, M. (2006). Ontologies for the Semantic Web. In Seminar on Semantics and Ontologies in Geographic Information Services Theory and Applications. Vienna.

Rector A. et al. (2007). Foundations of the Semantic Web: Ontology Engineering, Lecture 2 Building Ontologies & Knowledge Elicitation. 2007

Žádné komentáře:

Okomentovat